Main menu:
Články, rozhovory
Rozhovory o dřevostavbách
Dřevostavba v Čechách – téma současnosti.
Dřevostavbu ano či ne? Dá se srovnat zděná stavba s dřevostavbou. A které ta stavba je lepší, dají se nějak porovnat?
Porovnávat technické údaje a užitnou hodnotu zděných staveb s dřevostavbou je asi stejné, jako když se zeptáte, co váží víc. Kilo železa nebo kilo peří? No přeci stejně, kilo jako kilo. Tak je to i v našem případě. Někdo má rád beton a cihlu a jiný dřevo. Každá ta stavba má pro toho kterého stavebníka stejnou váhu. Kdo dá na cihlu, nestaví ze dřeva a naopak. A ty věční váhalové a šťouralové, co s nimi? Dám jim jednu radu zadartmo. Přijďte se někdy podívat do dřevostavby, přivoňte k vůni dřeva, nasajte atmosféru a načerpejte energii. Nebojte se rozhodnutí stavět ze dřeva. Pokud si dáte práci s výběrem dodavatele stavby nebo si necháte poradit od konzultační firmy, máte z poloviny vyhráno. Když se budete o dům, řádně starat, tak vás v pohodě přežije. A pokud se o něj starat nebudete, dopadnete stejně, jako když se nebudete starat o dům zděný.
Během své praxe jsem se setkávám více či méně i s těmi klienty, kteří k této problematice přistupují spíše váhavě a doufají, že jim předložím nějaké tabulky, průzkumy a výzkumy, které dokazují, že dřevostavba je horší nebo lepší než zděný dům. Možná těmto váhavcům dá odpověď rozhovor s člověkem, který se zabývá dřevostavbami již řadu let a vlastní naprosto unikátní technologii výstavby, která v České republice nemá obdoby. Tato technologie je u nás je patentově přihlášená.
Rozhovory, které vám budu postupně nabízet se budou objevovat na stránkách REALIZACE BYDLENÍ (www.realizacebydleni.cz ) a zároveň na stránkách DŘEVOSTAVBY ROB (www.drevostavby-
DR: Dobrý den pane Novotný, řekněte nám něco o sobě. Začněte od začátku.
„V době před rokem 1989,“ začal vzpomínat pan Novotný „jsem pracoval jako technik na stavebním oddělení Statku Frymburk.v Jižních Čechách. Je to nedaleko Rakouských a Německých hranic v krásné šumavské přírodě s dostatkem dřevního lesního porostu. Po revoluci nám ale ředitel statku oznámil, že státní dotace na naší činnost skončily a tudíž nemá pro nás,stavební středisko s 60 zaměstnanci, práci. Připravil jsem si tedy privatizační projekt. Stavební středisko se tehdy podle privatizačního projektu skládalo ze dvou částí HSV -
DR: Takže jste začal podnikat. To bylo v kterém roce?
„Podnikat jsem začal začátkem od roku 1993. V tomto roce mne zároveň oslovil majitel projektu rodinného domu z německého Pasova, který mi svůj projekt představil a zeptal se mne, zda dokážu takový dům postavit ze dřeva. V té době jsem o dřevostavbách měl pouze mlhavé informace a představy, proto jsem si zašel do technické knihovny, abych zde získal potřebnou literaturu. Našel jsem tam pouze jednu knihu českého inženýra, jehož jméno si bohužel již nepamatuji. Žil v USA a popisoval ve své knize veškeré systémy, které v Americe viděl. Vše bylo popsáno od začátku 20.století, kdy byl v USA vyvinut sloupkový systém "two by four", který znamenal přelom ve vývoji úsporných dřevěných konstrukcí a umožnil pokrýt narůstající potřebu rychlé,ekonomické výstavby a zdravého bydlení."
DR: Sloupkový systém? Mohl byste nám o tom něco říct?
„Tento název je odvozen z dimenze základního konstrukčního prvku 2 x 4 palce.Tyto principy úsporné sloupkové soustavy se ve dřevostavbách uplatňují doposud. Čím déle jsem knihu pana inženýra studoval, tím méně jsem byl o popisovaných systémech a jejich pevnostní statické funkci přesvědčen. Většina popisovaných systémů byla na principu dřevěného rámu, tvořeného fošnami,nebo hranolky, které byli shlučeny hřebíky a které musely být oplášťovány v té době prkny v horizontální rovině a nebo "na koso".Toto opláštění zajišťovalo stabilitu jednotlivých stěn.“
DR: Asi vás to moc neoslovilo, že ?
„To máte pravdu,“ přiznal se mi pan Novotný. „Moc ne. Vzpomněl jsem si na krásné staré kostelní i jiné krovy, které jsem do té doby viděl a při jejichž spatření jsem obdivoval práci tesařských mistrů, kteří neměli k dispozici dnešní spojové materiály a proto museli využívat tesařské spoje -
DR: A tak tedy vznikl váš čepovaný lepený systém?
„Ano. Tehdy vznikl můj stavební nosný čepovaný a lepený systém, ze kterého jsme postavili první dům právě v německém Pasově v roce 1994. Tento systém byl zapsán na Úřadu průmyslového vlastnictví jako "Stavební nosný prvek" v roce 1997 a jehož vylepšení bylo ve stejném úřadě registrováno v roce 2009.Tento systém má vynikající poměr mezi tuhostí, pevností, pružností a hmotností a my víme, že stavby z našeho systému jsou velice odolné proti povětrnostním vlivům – silným větrům, hurikánům a také proti zemětřesení.“
DR: Co je charakteristické pro tento systém?
„Základní prvky konstrukce jsou jednotlivé stojky, dále spodní a horní běhouny, které jsou vyrobeny z jehličnatého dřeva (smrk,borovice,modřín), nejlépe uměle dosušené na 12-
DR: A jeho přednosti oproti jiným konstrukcím?
„U dřevostaveb je velice důležitý princip provázanosti a vzájemného překrývání. To je u našeho systému vynikající. Jednotlivé prvky se vzájemně převazují a tvoří kontinuální konstrukci, která tak lépe a rovnoměrněji odolává zatížení a ostatním vnějším vlivům. Podobně jako například zděná stavba. Tímto způsobem vytváříme základní konstrukci stavby, kterou pak dále doplňujeme a kompletujeme podle konkrétního zadání. Náš systém charakterizuje otevřenost, pružnost a flexibilitu. Systém umí efektivně reagovat na široké spektrum požadavků a zadání. Tento systém nemůžete sešněrovat, omezit ho na jednu skladbu a svazovat pouze do vybraných řešení a detailů. To by jsme ho zabili a sním i výhody, které nám přináší a které ostatní systémy neumí.
Mezi přednosti patří také jednoduchost, čitelnost a snadná kontrolovatelnost. Tím,že se pracuje s minimálním počtem prvků a že konstrukce vzniká postupně a má logické návaznosti, není obtížné ji kontrolovat.“
DR: Třeba RD Rýmařov staví jako dřevostavbu i několikapatrové bytové domy. Co vy na to?
„I z tohoto systému se dají postavit několikapatrové bytové domy v rozsahu uličních bloků, administrativní budovy, obchody, restaurace, objekty průmyslového charakteru a samozřejmě rodinné domy od sociální výstavby až po luxusní sídla. V průběhu stavby lze do konstrukce zasahovat a to i dosti podstatně. Ne že by to bylo žádoucí, je to ale možné. A systém to dovede. Zásahy je samozřejmě nutné provádět se znalostí věci. Další předností je samozřejmě rychlost výstavby – není problém střední dům postavit na klíč za dva až tři měsíce.Na závěr ještě chceme připomenout jednoduchost a čitelnost konstrukce našeho systému,který umožňuje rychle a také levně měnit a uzpůsobovat stavbu podle měnících se požadavků a potřeb v čase.“
DR: Co životnost? To je asi problém, že?
Pan Novotný se usmál. „Pane Rob, životnost staveb z našeho systému překoná generace! Naše moderní dřevo -